Původ a povaha
Německý pinč je velmi staré plemeno. První zmínky o existenci pinčů jsou známy už ze 17. století. Jeho název je zřejmě odvozen od slova "pincer", což ve francouzštině znamená štípat nebo anglického "pinch" - štípnout, přiskřípnout. Původně byly obě varianty pinčů - hladkosrstá i hrubosrstá chovány dohromady. Posléze se hrubosrstá varianta v chovu oddělila a stala se základem vzniku dnešních kníračů. Pinčové byli chováni na dvorech, kde jednak chytali krysy a myši a také plnili úlohu hlídacích a obranných psů.
Dnešní pinčové si po svých předcích zachovali výjimečné povahové vlastnosti, jako je vrozená obrana teritoria, temperament, učenlivost, samostatnost a odvážnost. Jsou nedůvěřiví vůči cizím, ke své rodině však vždy přítulní, milující a při její ochraně jsou ochotni nasadit i svůj život. Od mládí vyžadují důslednost a vedení k poslušnosti. Svou hbitostí, rychlostí a ochotou učit se novému jsou přímo předurčeni k agility. Jsou vděčnými spoluúčastníky při dlouhých procházkách a rádi se účastní i dětských her.
Pinč je ideální pro chov v bytě ve městech, vyhovuje svou velikostí a nenáročnou údržbou srsti. Může být umístěn i venku v zastřešeném kotci, kde musí mít dobře zateplenou boudu, přizpůsobenou své velikosti. Ideální je, když má v boudě topné těleso. Při velkých mrazech (od - 5*C) by měl mít přístup do teplejšího prostředí.
Pinč je ale nejšťastnější v kruhu své rodiny. Jen tak z něj může vyrůst klidný a přátelský pes. Umístění do kotce by mělo být pouze dočasným řešením, např. než se rodina vrátí z práce domů. Štěněti pinče musíme dopřát častý kontakt s lidmi, psy i ostatními zvířaty.
V dospělosti dosahují fenky velikosti 45-47 cm, váhy 13-15 kg, psi 47-50cm, váhy 15-17 kg.
Od roku 2005 musí mít pinčové podle novely standardu země původu Německa nekupírované uši i ocasy!!!
